Vytvořte si svůj vysněný domov

Publikováno uživatelem: Jana Köhlerová
Vytvořte si svůj vysněný domov

Co se vám vybaví při vyslovení slova DOMOV? Domov pro mnohé z nás znamená místo, kde jsme v bezpečí, znamená jistotu, klid, soukromí. Je to místo, kam se vždy rádi vracíme, kde se cítíme příjemně a uvolněně. Zkrátka není nad „teplo“ domova.

Péče o domov

Rádi o své domovy pečujeme. Muži opravují a vyrábějí. Ženy naopak pečují a zkrášlují. Každý přikládá svou ruku k dílu – k příjemnému bydlení. Staráme se, aby naše zázemí bylo v co nejlepším stavu a útulné. Zkrátka aby se nám v našich domovech krásně žilo.

Domov v nás

Až příliš mnoho energie a času věnujeme tomu, co nás obklopuje. Máme sice vyladěné domy, zahrady, byty, ale přesto nejsme šťastní. Ano – přes veškerou venkovní péči zapomínáme na zvelebování toho, co nosíme uvnitř, ve svých srdcích a hlavách. Nevěnujeme se svým pocitům, myšlenkám, náladám… Doslova letíme životem se zapnutým autopilotem.

Návrat

Což takhle vypnout autopilota? Zastavit se, nadechnout se z plných plic, prodýchat se, a to nejlépe někde venku na čerstvém vzduchu. Vnímat jen sebe a vzduch. Zkrátka začít pečovat i o svůj vnitřní domov.

Stavba

A začít rovnou pěkně od podlahy. Základem pro kvalitní vnitřní bydlení by měla být naše sebehodnota, sebepřijetí. Mít se rád a umět se ocenit, povzbudit. Být sám sobě nejlepším přítelem. To je úplný základ, na kterém pak můžeme stavět dál. Dále můžeme postavit náš talent. Naplnit náš svět smysluplnou činností, která nás bude těšit a přinášet nám radost a v neposlední řadě i peníze. V dalším patře bych věnovala péči výběru toho pravého partnera pro život. A v láskyplném vztahu vytvářet zdravý život pro sebe i pro naše děti. Nakonec přijde střecha, postavená z životních radostí, štěstí, lásky, smíchu, pohody, pozitivní energie… S takovou střechou pak zůstaneme i přes sebevětší průtrž mračen v suchu. Líbil by se vám takový domov?

Dobrá zpráva na závěr! Takový krásný, útulný vnitřní domeček si může vytvořit každý! Avšak jako klasický zděný dům nevznikne jen tak, i tento vnitřní nevznikne bez práce. Taková práce se nám však bohatě vyplatí, a to nejen nám, ale i našemu širokému okolí. Tak pojďme stavět své úžasné domečky!

 

Jana Köhlerová – autorka tohoto článku

Certifiková koučka Emočních rovnic u Lucie Königové. Zde na mém profilu najdete více informací.

Více informací

ZOBRAZIT VÍCE

Ne všechno, co nosíme v hlavě, je naše

Publikováno uživatelem: Jana Köhlerová
Ne všechno, co nosíme v hlavě, je naše

Věděli jste, že některé pocity, myšlenky, které nosíte v hlavě, nejsou vaše? Napadlo vás někdy něco takového? K napsání tohoto článku mě přivedly mé osobní zkušenosti a také zkušenosti s klienty v koučinkovém křesle.

Neinformovaní dospělí

Dospělí si často myslí, že děti při hře nevnímají dění kolem sebe a neposlouchají, co a jak si jejich blízcí sdělují. Případně že tomu přece nemohou vůbec rozumět! Jedná se však o velký omyl!

Vysavače informací

Malé děti jsou doslova jako vysavače: nasávají do sebe vše, co se kolem nich děje. A dokonce zachycují veškeré pocity a nálady svých blízkých, většinou svých rodičů. A protože pro dítě jsou rodiče tím nejdůležitějším, tou zásadní autoritou jeho života, ukládají se informace od rodičů s velkou vahou. A zároveň se stejně velkou vahou mají na další život človíčka zcela zásadní dopad.

Naprostá důvěra

Děti svým rodičům naprosto důvěřují. Vždyť jsou v prvních letech svého života na rodičích zcela závislé. A vše, co přichází od rodičů, považují za pravdu, že to tak prostě je.

Výsledek?

V dospělosti pak mnoho z nás prožívá řadu trpkých životních situací. Zažíváme bolestné pocity, se kterými si nevíme rady, a co je hlavní – vůbec netušíme, proč se nám to děje. Vůbec nevíme, odkud se to vzalo.

A tak máme šílené strachy, úzkosti:

  • z udělání chyby (přitom jsme nikdy žádnou zásadní chybu neudělali),
  • stavíme se do role oběti (přitom nám nikdo neubližuje),
  • cítíme, že jsme chudáci (aniž bychom k tomu měli jediný viditelný důvod),
  • máme pocit, že o nás nikdo nestojí (a kolem je mnoho blízkých, kteří nás mají rádi),
  • přepadají nás pocity smutku (i když se kolem nic smutného neděje).

K zamyšlení

Všechny tyto stavy a pocity jsme nasáli-převzali od svých blízkých (rodičů, prarodičů) a nejsou vůbec naše. S naším současným životem nemají nic společného.

Každý však máme možnost se rozhodnout pro změnu a zastavit to! Zatavit toto destruktivní předávání z generace na generaci a vypustit do světa šťastné a spokojené „děti“, které si budou svůj život užívat!

Jana Köhlerová – autorka tohoto článku

Certifiková koučka Emočních rovnic u Lucie Königové. Zde na mém profilu najdete více informací.

Více informací

ZOBRAZIT VÍCE