Dávám výpověď!

Publikováno uživatelem: Iveta Prokšová
Dávám výpověď!

Dvě slova, která mění životní cestu. Zavírají jedny dveře a otevírají ty druhé. Co nás ale často zrazuje, jsou pochyby. Strach, že naše rozhodnutí bude špatné.

Častým důvodem toho, že zůstáváme ve špatné práci, je strach ze selhání. Bojíme se pustit se jistot, které jsme si vytvořili. Trvalo roky, než jsme si vybudovali to, co máme, a i když s tím nejsme spokojeni, vytrvale držíme.

Mám několik příběhů, ve kterých jsme prošli cestou strachu.

„Chci podnikat, ale bojím se,“ říká mi mladá dívka. Teď je tomu rok. Když jsme se potkaly, pracovala v malé pizzerii a toužila mít vlastní nehtový salón. „Potřebuji jistotu a nevím, co podnikání obnáší. Nemám návod. Nebude nikdo, kdo mi řekne, co mám dělat.“

Ale její touha byla natolik silná, že si cestu našla. Vymyslely jsme cestu „na půl“. Rozjela svůj „business“ při zaměstnání. Pronajala si místnost v kadeřnickém salónu a začala ve volných dnech. Bylo to náročné, často bývala unavená, protože šla z práce do práce. O víkendech si dodělávala kurzy, aby mohla nabídnout víc. Ale vyplatilo se jí to.

Před měsícem jsme se spolu znovu sešly; nad hrnkem horké kávy mi s odvahou řekla, že dává výpověď. V očích se jí leskl strach. Potlačila chuť vzít ta dvě slova zpátky a jenom pozorovala myšlenky, které jí vířily hlavou. „Nemám na to. Co si to tu vymýšlím? Nebudu mít peníze. Nejsem dost dobrá. Takových jako já je spousta. Potřebuji jistotu. Budu na to sama.“

Koukala na mě vystrašenýma očima a žádala mě o potvrzení, že dělá dobře.

Takovou moc má strach. Drží nás v zajetí. V pasti umělých jistot a falešného pocitu bezpečí. Každý den tiše trpíme v práci, která nás nebaví. Každý den ztrácíme tím, že ho nějak přežijeme. Za vydělané peníze se odměňujeme jídlem, drahými kabelkami, dovolenými. Ale stejně to nepřinese ten správný dobrý pocit.

Správný pocit přijde, až když se rozhodneme dělat to, po čem toužíme. Energie, která se Vám nalije do žil ve chvíli, kdy uděláte svůj první krok, vám pomůže „přeskládat Váš svět“.

 Mám pro vás jednoduché rady, když chcete dát výpověď:

  • Zastavte se a přemýšlejte
    • Vypněte autopilota a nechte myšlenky, ať vás samy navedou. To správné řešení máte v sobě. Samo se objeví, když si dáte čas. Víte-li, že chcete změnu, a víte-li, co budete dělat, tak máte vyhráno. Pokud se vám nedaří řešení najít, vezměte si někoho na pomoc. Kouče, kamaráda/ku. Pomůže vám najít směr nebo talent a ten vás povede.
  • Přestaňte se bát
    • Strach, který vám hlava vytváří a podsouvá, je vymyšlený. Ti úspěšní se báli stejně, ale nezastavilo je to.
    • Umíte být kreativní, i když to teď nevidíte, ale budete schopni vymyslet řešení na kteroukoliv situaci.
  • Promyslete si finance
    • Ujasněte si, kolik peněz potřebujete na zásadní poplatky. Bydlení, jídlo. Určete si minimum, které měsíčně potřebujete, a vytvořte si rezervu. V nejhorším můžete požádat o podporu z úřadu práce. Mozek se uklidní, když bude vědět, že na zásadní máte a nezůstanete bez peněz.
  • Určete si termín
    • I tady je potřeba promyslet, kolik času potřebujete, než výpověď dáte. Hlava vám sama nabídne měsíc, kdy na to budete připraveni.

 

Teď už je jenom na vás, jak se do toho pustíte. Všichni máme obrovskou sílu na to, změnit cokoliv v našem životě.

Rozhodnout se a jít si za svým je energie v pohybu. Dává vám svobodu. Jistotou jste si vy sami. Podnikání vás naučí nebát se nových zkoušek a proher, protože to není o selhání, ale o růstu. Budete se posouvat, poznávat sebe v nových situacích, budete se strečovat mimo svoje zajeté zóny, ale hlavně budete žít.

 

Iveta Prokšová – autorka tohoto článku

Certifiková koučka Emočních rovnic u Lucie Königové. Zde na mém profilu najdete více informací.

Více informací

ZOBRAZIT VÍCE

Pomoc! Můj business mi nefunguje

Publikováno uživatelem: Iveta Prokšová
Pomoc! Můj business mi nefunguje

Chci být bohatý. Častá myšlenka, když zakládáme svůj business. Jdeme do podnikání plni představ a fantazií, a pak se stane, že nás zaskočí „neúspěch“ nebo pomalý start. Máme pocit, že se nám nedaří, tak jak jsme si to představovali. Klienti nejsou, finanční rezervy se tenčí a propadáme panice, že jsme zvolili špatně.

Příběhy mých klientů z koučinkového křesla mě inspirovaly k sepsání pár bodů, které se u každého podnikatele objevují. Možná i vám pomohou nepropadat panice a vytrvat. Možná vás „nakopnou“. A když ne, přijďte.

1) Nefunguje mi můj business

Nic neděláte. Vím, je to trochu drsné, ale smiřte se s tím. Je to zkušenost z mého koučinkového křesla.

Hledáte zaručený návod a vyčkáváte. Bojíte se udělat jakýkoliv krok, protože možná čekáte na schválení, že je to správný krok. Nikdo vám návod na váš business nedá. Máte pro něj všechno zásadní v sobě. Jenom vy zaručeně víte, co pro něj potřebujete.

Rozdíl mezi těmi úspěšnými a těmi, co se jim nedaří, je ten, že oni na nic nečekají. Poslouchají svůj vnitřní hlas, který je žene. Dělají přesně to, co je napadne. Neohlížejí se, co řeknou druzí. Jdou bez očekávání zaručeného výsledku. A víte co? Výsledek se jim vždycky objeví.

2) Je moc velká konkurence

Není velká konkurence. Zákazníků je dost, peněz je dost.

Není to o konkurenci, ale o nastavení vaší hlavy. Svoje klienty prostě nevidíte.

Proč je ale nevidíte?

Zase je to o vás. Často mi klienti říkají, že konkurence má lepší obal na zboží, hezčí webové stránky, více peněz na reklamu, větší obraty. Ani o tom to není.

Oni jenom točí energii, jsou zapálení a nezastavují se. Někdy pracují do noci, někdy od časného rána. Je to disciplína, kterou vládnou.

I pro vás je tu dostatek klientů. Ptejte se sami sebe, proč neobjednávají zboží od vás? Proč nechtějí vaše služby? Co může mít ten druhý lepšího než vy?

Problém může být v tom, že vaše hlava má pocit, že na podnikání nemáte čas, že se jím nechcete tolik zabývat. Že to, v čem podnikáte, možná není přesně váš obor. Chcete rychle rozjet business, s minimální investicí peněz i energie a chcete rychle vydělávat. Ale všechno chce svůj čas. Chce to zaměřit se, neodbíhat a jednoduše si jít za svým.

3) Jde to moc pomalu

Jste netrpěliví. Uděláte si kurz, koupíte „zaručeně prodejný“ výrobek. Vyvěsíte na internetu e-shop. Uděláte jenom základní kroky a čekáte.

Čekáte, že se to samo rozeběhne. Jednou z hlavních podstat člověka je pohodlnost. Má rád rutinu a jistoty. Lehce uvíznete. Cokoliv, co je navíc, vyžaduje energetický výdaj. Během dne se na vás valí spousty povinností a když pak máte investovat další energii do toho svého podnikání, už vám jí moc nezbývá. Tak odkládáte.

Po čase se k tomu zase vrátíte, něco málo uděláte, převrátíte myšlenku ze strany na stranu a lehce se necháte odradit. Zase odložíte.

Každý business něco stojí. Pokud v něm chcete být úspěšní, dejte ho na první místo. Smiřte se s tím, že jestli neuděláte každý den jeden krok, tak se nepohnete. Za rok budete tam, kde jste. Klienti se mi často vyděsí, když si uvědomí, kolik času promarnili tím, že jenom přemýšleli.

Nepřemýšlejte a jednejte.

Není co ztratit. Píle a úsilí se vám vrátí. Zaručuji vám to!

4) Bojíte se ztráty

Je možné, že jste se spálili. Velká investice, ve kterou jste věřili, byla z minuty na minutu pryč.

Zůstali jste stát jako opaření a teď se bojíte, že se Vám to bude opakovat. Proto se držíte zpátky. Hlídáte si svoje zbylé peníze a těžko je pouštíte.

S každým dalším neúspěchem si o to méně věříte. Propadáte špatným náladám. Co když se mi to stane znovu? Co když přijdu o všechno? Jak můžu uvěřit?

Jsou to jenom finanční vzorce.

Takové přemýšlení vašemu businessu neprospěje. Je potřeba točit i energii peněz. Pokud peníze nebudete pouštět, nebudou se vám vracet.

Pochybnosti a strach nepomohou. To, co pomůže, je vnímat každý svůj pád jako informaci. Je to zdroj pro to, jak vylepšit sebe, svoje podnikání a vyrůst. Dívejte se z celkového pohledu. Nedívejte se v denních měřítkách. Po roce práce se ohlédnete a uvidíte obrovské výsledky. Zaručuji.

5) Nedáváte přidanou hodnotu

Co to vlastně je?

Už takhle jsem do toho ponořený a ještě bych měl víc? Jedna z mnoha otázek mých klientů.

Ano, chce to víc. Chce to přemýšlet o tom, jak to zboží lépe prodat, jak vylepšit službu. Jak mohu pomoci druhému ulehčit běžný den, jak jej přimět, aby to chtěli ode mě? Co ještě mohu přidat?

Je to radost ve vás, která je přidanou hodnotou vašeho podnikání. Je to inovace. Zkoumání businessu i z jiného pohledu než z toho, na který jste zvyklí.

Sledujte trendy, inspirujte se u druhých a zkoušejte. To je přidaná hodnota.

6) Jste na to sami

Cítíte se na všechno sami. Když vám dojde motor, nemáte se o koho opřít. Mnohdy klienti hledají podporu u svých blízkých a přátel, ale často se setkají s tím, že je spíše odradí, než podpoří.

Obklopte se lidmi stejného ražení. Buďte s nimi v kontaktu. Mohou vám napumpovat krev do žil ve chvíli, kdy se budete cítit na dně. Přinesou vám inspiraci a nový vítr do plachet.

Sami vyhledávejte nová místa. Nezavírejte se doma. Objevujte, poznávejte a nebojte se seznamovat. Často se inspirace objeví na místech, kde byste ji nečekali. Buďte otevřeni možnostem.

7) Vnímejte svoje úspěchy

Nezapomeňte vidět svoje dosud dosažené úspěchy.

I to, že jste podnikání vůbec rozjeli, vnímejte jako veliký úspěch. Mnoho lidí zůstane jenom u fantazie.

Oceňte se, že jste nepropadli strachu a pochybnostem.

Prožijte si každý malý posun. Oslavte jej. Triumfy vám pomohou v časech, kdy budete mít pocit, že se neposouváte.

Mluvte o nich s přáteli. Sdílená radost je dvojnásobná radost. Budete-li mluvit o úspěchu, dodá vám to správné impulzy k těm dalším.

Teď rozviňte plachty a vyplujte na moře. Není na co čekat.

 

Iveta Prokšová – autorka tohoto článku

Certifiková koučka Emočních rovnic u Lucie Königové. Zde na mém profilu najdete více informací.

Více informací

ZOBRAZIT VÍCE

Proč nevidíme jinou cestu – aneb chci změnit svoji práci nebo začít podnikat.

Publikováno uživatelem: Iveta Prokšová
Proč nevidíme jinou cestu – aneb chci změnit svoji práci nebo začít podnikat.

Dnešní ráno bylo ideální pro běh, nefoukal vítr a bylo teplo. Běhám stejnou trasu už 6 měsíců. Vyhovuje mi, protože ji znám. Znám každý kopec, každý strom a skoro i každý kámen. Vím, jak rozložit síly. Co mě ale dneska překvapilo, byla cesta uprostřed pole. Krásná a široká a já si jí dosud nevšimla.

Vedlo mě to k zamyšlení. Je to stejně jako v životě. Každé ráno vstaneme a vyběhneme na tu svoji naučenou trasu. Rychlá snídaně, děti do školy, ve spěchu do práce a pak zpátky domů. Stále stejné rutinní povinnosti. Večer si leháme do postele utahaní a s pocitem nenaplněnosti. Utíká nám drahocenný čas. Čas pro to, něco dokázat. Toužíme po něčem, ale nevíme po čem. Tuhle touhu máme všichni vrozenou, ale buď nás v ní doma nepodporovali, nebo jsme ji potlačili sami.

Proč tu jinou cestu nevidíme?

Protože se bojíme změny. Protože nevíme, co chceme, a tak než abychom to zjišťovali, tvrdneme tam, kde jsme. Protože máme rádi jistotu. Bojíme se selhání, a tak se raději o nic nepokusíme. Kdo nic nedělá, nic nezkazí.

Zkuste se zastavit a zamyslet nad tím, po čem opravdu toužíte. Co by to bylo?

Změnili byste práci? Začali byste podnikat?

Často se druhých na to ptám, ale odpověď dostávám stejnou. „Na tohle nemám čas.“ „Já musím makat, vydělávat peníze, živit rodinu a nemyslet na blbosti“ … čas je drahý, když se ale zkusíte zamyslet…

  • V první chvíli odpovíte rozhodně ano, než vám vyskočí to „ale…“
  • Změnil/a bych práci, ale jinde to bude stejné nebo možná horší…
  • Začal/a bych podnikat, ale mám strach, že se tím neuživím…
  • Podnikám, ale nedaří se mi…

Dosaďte si „ale“ do jakékoliv svojí věty. V tom „ale“ se schovává váš strach. Máte pocit, že to bude změna k horšímu. Nevěříte, že se může dařit zrovna vám. Možná na to nemáte právo, možná nemáte správný návod nebo vám chybí jiná zásadní dovednost.

Mozek vás chrání před tím, udělat chybu, drží vás v zajetých kolejích a nedovolí vybočit.

Co když vám ALE řeknu, že to vybočení vyjde. Můžete žít svůj sen a každý den si užívat.  Bavit se prací a cítit naplnění z toho, co děláte. Tím vším jsem prošla. A žádný z těch strachů se nepotvrdil. Když se mi něco nedařilo, hledala jsem důvod proč. A vždycky jsem byla viník já. Co mi pomohlo pro začátek?

Rozmyslete si těchto 5 jednoduchých kroků:

  1. Co doopravdy toužím dělat?
  • Vnitřně to cítíte. Je to to, co vás baví a jde vám lehce. Sepište to na papír. Mozek si vypisováním urovnává informace. Pokud je vytáhnete z podvědomí do vědomí a napíšete si je, pak uvádíte energii do pohybu. To znamená, že s tím, co bude napsané, vám mozek začne vymýšlet cestu, jak toho dosáhnout.
  1. Co od toho chci a jak to můžu zrealizovat?
  • Chci se tím živit. Chci se odreagovat. Chci vybudovat svůj business. Chci být úspěšný/á. Chci vydělat spousty peněz.
  • Rozmyslete si, jak se tomu chcete věnovat, chcete změnit obor a najít si jiné zaměstnání, nebo rozjet vlastní business?  Co je potřeba udělat?  Můžete se svojí činnosti věnovat pouze okrajově. Přes víkend nebo jenom pár hodin v týdnu.  Mělo by vás to naplňovat a přinášet radost. To je základ.
  • Mohu se do toho pustit sám, nebo k tomu někoho potřebuji?
  1. Kdy začnu?
  • Na to je jednoduchá odpověď. Začněte hned. Cítíte tu energii a nadšení, které vám proudí tělem? To je správný okamžik začít jednat.
  1. Hoďte to na papír.
  • Pokud si úkoly napíšete do diáře, pomůže vám to rozvrhnout síly.  Tzn. „naporcujte medvěda“. Rozdělte si jeden veliký úkol na dílčí úkoly a podúkoly. Tak zamezíte prokrastinaci a nepřehltíte se. Častým důvodem odkládání je, že ten svůj sen vidíme jako velké sousto a cítíme, že na to nemáme.  V jednom týdnu si určete 3 úkoly, které uděláte. Tak se vám podaří je splnit a nebudete mít pocit přetížení.
  1. Sebedisciplína
  • Nejčastější problém každého. Víte, co chcete, víte, co pro to udělat, ale nakonec vás zradí mozek. Odloží to na příští týden, příští měsíc nebo další rok. Vždycky najde spolehlivý důvod, proč to neudělat.
  • Jak se bránit svojí hlavě? Neposlouchat ji. Uvědomte si, že v tu chvíli odsouváte svůj sen, svůj business, svůj úspěch o další den. Den, o který můžete dříve dorazit do cíle. Den, který vám nikdo nevrátí.

Mým doporučením je nebát se. Zrazovat vás může pohodlnost, únava a neumyté nádobí.  Ale odolejte. Rozhodně to za to stojí.  I já jsem se bála. Pustila jsem se do změny ve všech svých životních oblastech a často jsem propadala panice, úzkostem a i odkládání. Pomohlo mi, že jsem svůj směr měla sepsaný, takže pokaždé, když jsem zaváhala, jsem si otevřela diář a připomněla si směr. Někdy jsem ten smysl vůbec neviděla, jenom jsem v hloubi duše věřila. Vnitřní kompas mě vedl. Zavřela jsem oči a čekala, až slabost přejde. Přešla, za den, za týden, ale přešla.

Zásadním krokem je také kontrola sebe sama. Tzv. sebekoučing, po týdnu se zkontrolujte. Tím si odchytáte svoje špatné vzorce, kterým podléháte a které vás zrazují.  Projděte si, jaký úkol a proč jste neudělali? Ptejte se, co vám v tom zabránilo. Tak najdete svoje bloky a můžete hledat způsob, jak s nimi pracovat. To je nejlepší cesta, jak být efektivní.

Věřím, že teď už tu svoji cestu nebudete odkládat.

 

Iveta Prokšová – autorka tohoto článku

Certifiková koučka Emočních rovnic u Lucie Königové. Zde na mém profilu najdete více informací.

Více informací

ZOBRAZIT VÍCE