MENU

CO POTŘEBUJEME SLYŠET OD MÁMY

Publikováno uživatelem: Kateřina Otáhalová
CO POTŘEBUJEME SLYŠET OD MÁMY

Maminky to myslí se svými dětmi dobře. Dělají to nejlepší, co je v jejich silách. Myslí si, že jejich rolí je být tu pro své děti 24 hodin denně. Pečovat o ně, pomáhat jim, chránit je, zlehčit jim alespoň dokud jsou malé těžký život, který je čeká.

Dávají jim často vše, co nemohly mít samy, protože nechtějí, aby se cítily tak bídně jako ony v jejich věku. Hračky, které viděly jen v zahraničních katalozích. Značkové oblečení a boty, když ony měly jen něco podomácku spíchnuté nebo se cítily jako ve stejnokroji, protože v obchodech nebylo nic k výběru. Laskominy, protože za nich bylo jen pedro, vitacit, salko a kofola.

A zahrnují své děti nejen hmotnými věcmi. Snaží se s nimi trávit veškerý svůj čas, protože jim samotným to scházelo. Scházelo jim jen tak být s mámou, neřešit, smát se a blbnout. Dopřávají tedy dětem různé společné zážitky. Věnují se jim na 100 %, aby jejich děti nestrádaly. A dělají to, i když by potřebovaly třeba jen chviličku jenom na sebe, na partnera.

Jaké rozčarování, když dětem přesto nestačí to, co mají. Chtějí pořád víc. I přes záplavu hraček, elektroniky a zážitků přijdou s tím, že se nudí!

Jak to? Vždyť se jako mámy tak snažily?! Hlavou pak prolétnou věty o nevděčnosti a od chytrých babiček se přichomýtnou upozornění typu: já jsem ti to říkala, že je rozmazlené, přerůstá ti přes hlavu, nejsi dost přísná a důsledná, to je ta tvoje svoboda a nevýchova…

Nejisté maminky pak zachvátí pochyby a ve svém strachu, aby to s jejich dětmi v budoucnu špatně nedopadlo, aby netrpěly, aby se zbytečně nezklamaly, aby byly připravené, přitvrdí. Nastaví pravidla a mety a na své děti tlačí, aby jich dosáhly. Někdy důrazným, hlasitým napomínáním, jindy sladkým citovým vydíráním.

Své děti neustále kontrolují. Vymýšlejí jim co nejvíc kroužků, aby ve světě stačily a měly co nabídnout. Snaží se v dětech vzbudit pocit odpovědnosti, disciplínu, motivaci. Chtějí, aby byly rozumné, spolupracující, nesobecké. A tak je učí potlačovat negativní pocity, vztek, vzdor, pláč, přílišnou radost a fantasmagorické sny. Hlavně být při zemi.

Jaké rozčarování, když děti takto „dokonalé“ nejsou. Nenosí domů samé jedničky. Do kroužků musí být nuceny. Odmlouvají, staví se do opozice, jsou sobecké a rozhodně samy od sebe pomáhat nechtějí, nechtějí plnit žádné otravné povinnosti. Vztekají se, křičí, kopou kolem sebe. Utíkají. Jsou s nimi samé problémy. Neprospívání ve škole. Podivně se oblékají a ty účesy! Anorexie, bulimie. Závislosti na drogách. Až tak? Jak se to mohlo stát?

Co maminky svým dětem neříkají, a ty by to přitom tak ocenily a potřebovaly?

V jakémkoliv věku?

  • JE V POŘÁDKU, ŽE SE TI CHCE I BREČET. VYPLAKEJ SE. JSEM TU. NIC MI NEMUSÍŠ VYSVĚTLOVAT. NEMUSÍŠ MALOVAT POŘÁD SLUNÍČKA, SRDÍČKA A KYTIČKY.
  • JE V POŘÁDKU, ŽE MÁŠ RADOST A SMĚJEŠ SE JEN TAK, ANI NEVÍŠ PROČ. MÁM Z TOHO RADOST.
  • JE V POŘÁDKU, ŽE MÁŠ JINÝ NÁZOR NEŽ JÁ. ŽE SE TI NELÍBÍ STEJNÉ VĚCI JAKO MNĚ. ŽE ŘÍKÁŠ NE.
  • JE V POŘÁDKU, ŽE CHCEŠ BÝT I SAMA. NEMUSÍŠ BÝT POŘÁD PRO VŠECHNY A VŠECHNY CHÁPAT. I TY JSI DŮLEŽITÁ.
  • JE V POŘÁDKU, ŽE DĚLÁŠ CHYBY. BEZ NICH BY SES NIC NEDOZVĚDĚLA A ZŮSTALA STÁT NA MÍSTĚ. DĚKUJI ZA NĚ.
  • JE NORMÁLNÍ, ŽE I V TOBĚ JE ČERNO. ŽE MÁŠ VZTEK A POCIŤUJEŠ ZLOST. JSI ÚŽASNÁ CELÁ. I SE SVÝMI STÍNY. BEZ NICH BYS TO NEBYLA TY.
  • JE V POŘÁDKU, ŽE SE POSTAVÍŠ ZA SEBE A DĚLÁŠ VĚCI PODLE TOHO, JAK JE CÍTÍŠ, I KDYBY TI STOVKY LIDÍ ŘÍKALY, ŽE TO CÍTÍŠ ŠPATNĚ.
  • NA MĚ SE NEDÍVEJ, TY TO O SOBĚ VÍŠ NEJLÍP, SAMA SOBĚ SI PORADÍŠ NEJLÍP. TY VÍŠ, JAK JE TO SPRÁVNĚ.
  • NEJSI TU KVŮLI MNĚ. MOJE SMUTKY A VZTEKY JSOU MOJE, S TEBOU NESOUVISÍ. JÁ SE O NĚ MÁM POSTARAT, NE TY. NEMÁŠ MI DĚLAT RADOSTI A VYVOLÁVAT VE MNĚ POCIT ŠTĚSTÍ. NEMÁŠ MĚ ZACHRAŇOVAT. TO JE MŮJ ÚKOL.
  • AŤ UDĚLÁŠ COKOLIV, RESPEKTUJI TO. TVOJE KAMARÁDY, STYL OBLÉKÁNÍ, KONÍČKY, PRÁCI, PARTNERA, ZPŮSOB VÝCHOVY TVÝCH DĚTÍ. NESOUDÍM A NERADÍM, NEMÁM NA TO PRÁVO. STOJÍM PŘI TOBĚ.
  • JE TO TVOJE CESTA, TAK PO NÍ JDI, I KDYŽ SE ZDÁ TĚŽKÁ A KOMPLIKOVANÁ. JSEM TU, KLIDNĚ PŘIJĎ, V BEZPEČÍ SE MŮŽEŠ VYPLAKAT A JÁ BUDU PLAKAT S TEBOU. NEBUDU TĚ LITOVAT ANI TI PODSOUVAT SVOJE ŘEŠENÍ, BUDU JEN S TEBOU.
  • ANI NA CHVILKU JSEM O TOBĚ NEZAPOCHYBOVALA, ANI NA CHVILKU JSI MĚ NEZKLAMALA.
  • MÁM TĚ RÁDA. BUĎ PŘESNĚ TAKOVÁ, JAKÁ JSI.

Co jste od svým maminek a tatínků potřebovali slyšet vy?

S velkou pravděpodobností to od nich asi neuslyšíte. I to je v pořádku.

Ale protože to potřebujete slyšet, dopřejte si to. Buď sami sobě, svým vnitřním holčičkám a chlapečkům, tohle říkejte, nebo si to i napište.

A pokud jste teď mámy a tátové, začněte to říkat svým dětem.

A pokud se ve starých křivdách pořád babráte a pořád očekáváte, že ti druzí to pochopí a ono se tak neděje, ráda vám v tom pomohu.

 MUDr. Kateřina Otáhalová- autorka tohoto článku

Certifikovaná koučka u Lucie Königové. Zde na mém profilu najdete více informací.

Více informací

ZOBRAZIT VÍCE