Jsem žena! Ne, nezbláznila jsem se, když vám říkám, co je patrné na první pohled. Copak bych mohla být muž, když mě příroda obdařila vnadami? Nepřehlédnutelnými. Ale přestože jsem měla vyvinutý hrudníček, pro druhé pohlaví jsem byla nezajímavá. Tedy pár výjimek se našlo. Ale pořád jsem to byla já, kdo „nosil doma kalhoty”. Byla jsem schopná všeho – zajistit rodině standard, postavit dům, zasadit strom, odvést postelový výkon. Jen zplodit syna se mi nezdařilo. Ty jsem rodila. Ve skříni (stačila mi polička) jsem měla svůj mundúr. Rifle a tričko.

Děsila mě představa, že budu na chlapovi závislá, ale zároveň jsem toužila po objetí a lásce. Tento nevyrovnaný souboj končil citovou závislostí. A pak následoval úprk do „chlapa” a schování se před světem.

PROČ SKRÝVÁME ŽENSKOST

Mnoho klientek potlačuje sama sebe. Skrývají se před svým životem. Ženskost ubíjejí alkoholem, jídlem a antidepresivy.
Schovávají se v teplácích. Ty jsou sice té správné značky a mají správný počet pruhů, přesto asexualita modelu bije do očí. Tyto ženy jsou stále připravené vzít nohy na ramena. Spojuje je trauma a poznatek BÝT SCHOVANÁ PŘED MUŽEM JE BEZPEČNĚJŠÍ.

A není se co divit. Na vlastní kůži zakusily, co je to být ženou. Slovo muž v nich vyvolalo paniku.
Muž je pro ně nebezpečí. Škodná. Tyran. Trýznitel. Ať už otec, děda nebo partner.
Věřte nevěřte, i slůvko (ne špatně myšlené) třeba od otce může z dívenky udělat babochlapa. I jeho čin. Zranit může jeho bytí i nebytí. Taktéž bití a nebití.
Co se dá najít v hlavách klientek:

Muž je pro mě nebezpečí
Muž mi ublíží
Muž mě zraní
Muž mě odmítne
Muž mě zneužije
Muž na mně parazituje
S muži jsou jen trable
Muž mě jen využije
Nejsem hodna lásky
Nezasloužím si lásku
Lásku si musím hodně zasloužit

Taky se vám něco takového honí hlavou? Místo krásných chvil máte v paměti spíš vzpomínky na ponížení a utrpení. Partneři jsou jeden jako druhý. Lhář, nevěrník či despota. Raději potlačíte sama sebe. Ženskost skryjete. Ať už, aby nežárlil, nebo protože na další vztah nemáte koule. Jenže odříkaného chleba dostaneme vždy největší krajíc. Jako by vesmír naše úpěnlivé NE neslyšel. Pošle přesně to, co nechceme.

Vše, co se vám děje, je pro vás dar. Informace, co máte na sobě změnit. To, co vás na druhém rozčiluje, je i vaše. Žárlivý partner odráží v sobě obraz ženy, strachující se, že bude sama. Nevěrník zobrazuje nevíru v sebe, nelásku. Alkoholik přes svůj zlozvyk poukazuje jen a jen na závislost na straně druhé.

JAK SE OTEVŘÍT ŽENSKOSTI

1. Vnímej sama sebe – poznání svých pocitů a myšlenek pomáhá vidět vlastní život v tom správném světle. Psaní deníčku je příjemná metoda, jak poznat, co skrývá podvědomí.
2. Nepřebarvuj své vzpomínky – máme tendence „ztrácet” z hlavy to špatné, co se stalo. Vzpomínat jen na to hezké. Ale ony strachy, bolesti a trápení zůstávají v nás. Nauč se správně pojmenovat, co se ti děje.
3. Dej se na první místo – nenech si diktovat, co máš a co bys měla. Chceš-li ohnivě rudé šaty, dopřej si je. Chceš chodit tančit? Tak jdi. Neohlížej se na nikoho. Škarohlídi a řeči, že nejsi normální, jsou problém okolí. Dělej to, co je pro tebe nejlepší.
4. Pracuj se svými emocemi – existuje mnoho metod, které umí vyléčit staré rány. Meditace, přednášky, knihy, workshopy.
5. Naslouchej si – jen ty víš, co potřebuješ. Jen ty znáš své sny.
6. Objednej se ke koučovi – mnoho žen si neumí naslouchat. Ani já to neuměla. Měla jsem zaběhnutý dril. Vstát – do školky – do práce – domů – starost o domácnost a spát. Kouč byl pro mě vysvobozením z klece stereotypu.

CO TI KOUČ MŮŽE NABÍDNOUT (4 „P”)

1. Pochopení – to sice můžete i s kamarádkou, ale znáte to. Buď si o vašem trápení cvrlikají vrabci na střeše, nebo může být použito proti vám.
2. Podporu a pomoc – empatičtí koučové ví, jak vám pomoci. Podpoří vás. Pomůžou ukázat ta správná řešení.
3. Používání metod – naučí vás, jak pracovat sama se sebou.
4. Proměnu – staň se šťastnou a spokojenou ženou i ty. Dej svému životu nový rozměr. Rádi ti pomůžeme. Vyber si svého kouče.

 

Zdenka Rumlová – autorka tohoto článku
Certifikovaná koučka u Lucie Königové. 
„Naučte se mít rádi sami sebe.“
Více informací o autorce zde.