„Dnes už konečně musím cvičit.“ „Musím jít spát, protože ráno brzy vstávám.“ „Bude víkend, musím uklidit.“ „Nemůžu si dát čokoládu.“  A podobných „musů“ a „nemůžů“ byste za mě určitě vymysleli pěknou řádku. Žijeme v koloběhu povinností, přes které prostě nejede vlak. Problém je, že takový postoj na nás působí destruktivně. Dostáváme se tím do vnitřního pocitu nesvobody, držíme nad sebou pomyslný bič příkazů a zákazů, nemáme čas sami na sebe, na to hezké, protože prostě pořád něco musíme. Pojďme se na to ale podívat trochu jinak. Základem je odlišit naučené povinnosti od těch skutečně potřebných. S oběma skupinami pak můžeme pracovat tak, aby nás neničily a nedostávaly do vnitřního stresu.

1. Naučené povinnosti

Udělejte si sami pořádek ve svých povinnostech. Vypište si co nejkonkrétněji všechny povinnosti, které máte, a zamyslete se, zdali opravdu všechny ve svém životě potřebujete a jejich plnění ve stanoveném čase vám něco přináší. Nebo jste si je jen podvědomě převzali, protože takhle se to přece dělá? Příkladem je třeba velký vánoční úklid, velikonoční mytí oken, víkendové teplé večeře apod. Není lepší uklízet tehdy, kdy zrovna máte náladu si svůj domov zvelebit, abyste se v něm cítili dobře? Cítíte ten rozdíl mezi: „Musím uklízet, protože budou Vánoce.“ a „Mám volný víkend, tak si chci udělat pořádek doma, abychom tam měli hezky útulno.“? Pokud jste tedy našli povinnosti, které vnímáte jako naučené, prostě je vypusťte nebo si je nastavte podle sebe.

2. Skutečné povinnosti

To jsou ty, které jsou ve vašem životě opravdu důležité. Každý je má jiné. Taková pomůcka k jejich identifikaci může být otázka: „Co se stane, když tuto povinnost nesplním?“ Pokud jsou následky s Vámi neslučitelné, berte ji jako svou skutečnou povinnost. Zamyslete se, co vám její splnění přináší, jaký pocit vám to dává, jaké benefity díky tomu získáváte, a to hmotné, ale i nehmotné. Uvědomte si všechna pozitiva, která s jejím splněním přichází. Najděte její smysl. Každá vaše povinnost ho má, a jestli ne, tak pryč s ní z vašeho života. U povinností se soustřeďte na jejich přínos, změníte tím své vnímání. Nahraďte si svůj vnitřní program: „Musím“ za program „Chci, protože…“. Je to cesta, která vede ven z kruhu nesnesitelných povinností. A brzy zjistíte, že se změnou postoje vás „povinnosti“ budou i bavit. Ukažme si to na konkrétním příkladě: Rozhodli jste se držet dietu. Pokud to děláte, protože musíte, jste naštvaní, když si nemůžete dát tabulku čokolády, na kterou zrovna máte chuť. Vlastně jen čekáte, až to trápení skončí. V takovém případě je to k ničemu. Naopak, když chcete jíst jinak, protože vám to přinese lepší fyzickou kondici, prospěje to vašemu zdraví a třeba i shodíte nějaká kila dolů, výsledky budou skvělé. A když budete opravdu cítit, že zrovna potřebujete zákusek, tak si ho prostě dejte. Už jen vědomí toho, že můžete, povede k tomu, že vaše chuť na něj bude menší.

Uvědomte si, že vy sami rozhodujete o činnostech, které ve svém životě děláte. Buďte na sebe hodní, poslouchejte sami sebe, řiďte se svým vlastním pocitem. Dělejte to, co chcete a kdy chcete.

 

Ing. Aneta Uhrová- autorka tohoto článku
Certifikovaná koučka u Lucie Königové. 
„Každý z nás je úžasný a jedinečný.“Více informací o autorce zde.