MENU

Cesta zpátky k sobě – k ženě

Publikováno uživatelem: lucie.konigova
Cesta zpátky k sobě – k ženě

Ženu v sobě jsem měla úplně potlačenou. Nebyla jsem tu vůbec pro sebe.

Dlouhé roky jsem byla hlavně matkou, manželkou, hospodyní a servismankou pro své okolí. Na sebe jako ženu jsem úplně zapomněla. Úplně jsem ji v sobě potlačila. Neuměla jsem ji v sobě vidět, vnímat, podpořit ji. Koupit jí něco krásného, luxusního a užívat si to. Neměla jsem ve skříni nic pro skutečnou ženu. Žádné krásné šaty, boty na podpatku, žádnou krajku, eleganci. Přišlo mi to zbytečné a škoda utrácet. Neuměla jsem ji v sobě rozvíjet. Neviděla jsem její hodnotu a důležitost ani pro sebe, ani pro své okolí. Mé vnitřní nastavení se mi pak i potvrzovalo v mém partnerství. Partner ve mně viděl jenom matku a „dělnici“, sloužící jenom těm ostatním. Neuměl mě jako ženu podpořit. V mém partnerství se mi intenzivně zrcadlil vztah, který jsem měla sama k sobě. Když mi to celé došlo, proč se necítím dobře a proč se ani ve vztahu necítím jako žena, pochopila jsem, že mám ženu v sobě nastavenou negativně. Dlouhé roky jsem šla sama proti sobě. Našla jsem dvě hlavní příčiny, kde jsem k takovém nastavení přišla, a začala je měnit.

1. Žena má menší hodnotu než muž

Jsem z rodiny 4 dětí. 3 sestry a jako čtvrté dítě přišel na svět můj bráška. Celá rodina dlouhé roky čekala, kdy se konečně narodí kluk. I mé mladší sestřenice byly samé dívky. Tak jsem dlouhé dětství slýchala kolem sebe smutné konstatování: „A zase holka.“ Tak jsem měla v sobě zapsáno,že holka – žena není tak hodnotná jako kluk. Až když se narodil mé mamince „konečně“ jako čtvrté dítě vymodlený kluk, tak to byla sláva pro celou rodinu. Všichni jásali: „No konečně kluk!“ Hluboko ve mně se zakořenil pocit, že jsou kluci, respektive muži důležitější a hodnotnější. S tímto nastavením jsem narážela dlouhé roky v rodině, partnerství, práci a cítila jsem se méněcenná. Hodnotu sebe jako ženy jsem nevnímala.

2. Moje hodnota ženy je jen v roli matky

V mé rodině jsem viděla jen pečující matky, hospodyně a servismanky. Babičky se staraly o dědečky a vnoučata. Běhaly v teplácích, zástěrách, s taškou s nákupy nebo stály s vařečkou v ruce. Moje maminka se také pořád starala o děti, tatínka, vnoučata a následně o pejsky, zahrádku. Stále pobíhala po domácnosti s hadrem, něco poklízela, stírala, pečovala o všechny kolem sebe, ale nikdy ne sama o sebe jako ženu. Odbývala se v jídle: „Dojím, co zbude.“ Odbývala se v oblečení: „Mně stačí, co mám, je pro mě škoda si kupovat něco nového. Je zbytečné, abych něco za sebe utrácela.“

Neměla jsem kolem sebe žádný vzor ženy, elegantní dámy, která by svoji sebehodnotu vnímala, podporovala ji a pěstovala svoji ženskost. Tudíž jsem ji v sobě neuměla vidět také a nevěděla jsem, jak ji rozvíjet. Dokonce mi přišlo, že když se budu věnovat sobě, koupím si sama něco pěkného, tak ošidím rodinu a děti to třeba bude mrzet. Měla jsem pocit, že šťastná mohu být jenom s dětmi a rodinou. Mé nastavení stahovalo nejen mě dolů, ale zatěžovalo i moji rodinu. Nebyla jsem sama se sebou šťastná.

Tato dvě zásadní vnitřní nastavení mě negativně ovlivňovala dlouhé roky v mém životě. Nemoh lajsem být inspirativní ženou pro svoji dceru ani pro svého syna. Nebyla jsem ženou pro svého muže. V mých zásadních životních vztazích se tak objevili muži, pro které jsem nebyla jako žena také hodnotná. Kvalita a způsob mého života odrážel můj vnitřní pocit mé nedostatečné vnitřní kvality ženy.

Na mé intenzivní cestě zpátky k sobě, na kterou jsem se před několik lety vydala, jsem začala pracovat na své sebehodnotě, sebejistotě, sebevědomí, abych našla svoji vnitřní podstatu a naučila se vidět a přijímat svoji hodnotu ženy. Byla to cesta, ale stála za to. Každý krok byl důležitý, protože mi pomáhal vymanit se z mého destruktivního nastavení. Musela jsem v sobě zlomit mnoho „rodinných mýtů“, které šly proti mně a nedovolovaly mi být sama sebou.

Nyní jsem šťastná, že jsem ženou, a užívám si i kvalitní ženy kolem sebe, které mě inspirují. Již vidím i jejich přidanou hodnotu pro mě. Mám také konečně vedle sebe muže, který mě jako ženu umí podpořit, vnímá moji hodnotu a podporuje mě na mé cestě a je šťastný z mého rozkvětu. Velmi se zkvalitnil můj vztah s mou dcerou i synem. Jsem Lucií a šťastnou ženou, která již ví, že může být nyní, až když je zpátky sama v sobě, tím nejlepším nejen pro sebe, ale i své děti, svého muže a své okolí, jež může na cestě zpátky k sobě – k ženě také podporovat.

Můj projekt CESTA ZPÁTKY K SOBĚ může být přesně pro vás, abyste se dostali opět k sobě a byli sami sebou. Více k mým termínům ZDE

OSOBNÍ kouč a průvodce na vaší CESTĚ zpátky k sobě vám může vaši cestu ještě více urychlit. KONTAKT ZDE

Mgr. Lucie Königová- autorka tohoto článku

Kouč master. Zde na mém profilu najdete více informací.

Více informací

ZOBRAZIT VÍCE